Už jsem pochopila, v jakých momentech život začíná dávat smysl. Teď se o ně snažím :).
A pořád si musím zpívat tu stozvířecí trubku... tjůůůůů důd-n-důdudůůůů...:)))
...aneb u Tygra, jehož střípky tajemství můžete potkat třeba jako sněhovou vločku na vašem čepečku či v zrnku kávové sedliny v šálku doktora Pingitzera...
6. března 2009
3. března 2009
A slečna si dá? Tu topinku s česnekem za 9 korun, prosím...
Blahořečila jsem FSS, jak jsou tam rozumní a hodní, že chcou za každou přihlášku jen 250,-... než se ukázalo, že mám dát dalších 800,- za SCIO testy, které jsou tak brutální, že po otevření ukázkové verze z roku 2001 mě chytne depka nejmíň na 3 dny. Takže opak je pravdou - na FSS jsou pěkně vyčůraní a ještě k tomu zlí, když dávají tak hnusně těžký přijímačky, které můžou napsat jen lidi, se kterýma se radši moc nebavím, bo se vedle nich cítím jak dežo. I já holka nešťastná, to jsem se zase jednou chvíli cítila chytrá... chjo chjo. A kdybych si chtěla zvýšit šance, tak si musím koupit alespoň ty nejlevnější výukové materiály co za něco stojí... a taky stojí dalších 600,-. Mám pocit, že bych se měla začít soustředit na vnitřní metamorfózu jídla na něco hodnotnějšího než doposud...
Tak se mně z toho udělalo mdlo, že jsem šla za paní doktorkou, která je sice úplně k ničemu, ale naštěstí mě poslala k jiné paní doktorce, která už je naopak co k čemu. Při slově punkce jsem se nejdřív málem skácela ze židle, pak narychlo zmapovala, kde mám kabát a kde jsou dveře, a po dořeknutí nebude nutná jsem si jen hlasitě odfoukla. "Nicméně jinak než antibiotikama to nepůjde. Tak na 10 dnů. A kapky. A toto. A berte to blablablabla... (syndrom Mannyho a malého mužíčka ve vlasech)." Na ŽÁDNÝ ALKOHOL mě ještě pečlivě upozornila lékárnice. Jak to, sakra, vytušila...? Nevím. Ale ještě ze mě, i po téhle větě, zvládla vytáhnout 400,-.
No jo, zdraví a vzdělání - ty nejlepší investice co se jednou vrátí...:)))
Tak se mně z toho udělalo mdlo, že jsem šla za paní doktorkou, která je sice úplně k ničemu, ale naštěstí mě poslala k jiné paní doktorce, která už je naopak co k čemu. Při slově punkce jsem se nejdřív málem skácela ze židle, pak narychlo zmapovala, kde mám kabát a kde jsou dveře, a po dořeknutí nebude nutná jsem si jen hlasitě odfoukla. "Nicméně jinak než antibiotikama to nepůjde. Tak na 10 dnů. A kapky. A toto. A berte to blablablabla... (syndrom Mannyho a malého mužíčka ve vlasech)." Na ŽÁDNÝ ALKOHOL mě ještě pečlivě upozornila lékárnice. Jak to, sakra, vytušila...? Nevím. Ale ještě ze mě, i po téhle větě, zvládla vytáhnout 400,-.
No jo, zdraví a vzdělání - ty nejlepší investice co se jednou vrátí...:)))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)