Tygr toho moc zažil a zažívá, nehloubá a až na tři dny ani trochu nesmutní, nevysedává u zářící obrazovky svého malého přenosného ťuťu a nemá vyřízený ani erasmus, ani pronajatý byt, natož vysádrováno atakdáltypráce, co je zatím vůbec neumí, ale to nevadí, protože to vždycky nějak dopadlo a většinou dobře (opominout zaklepání se neopováží) a kocour ji v tom uklidňuje dovezenou lžící a špachtlí, co si ji oba prohlíželi a smáli se jí, ale co s ní, že, no a před nosem ještě pár káv a pak ukrajina, několik krabic od banánů, šedesátilitrová krosna na rok a adios, drazí, ale v podstatě jen za roh, uf, ňuf*
