Nebylo teď moc času a když už se našel, tak zase nepřicházela chuť psát. Ale dnes snad i ano... :)
Novinky z Hané: Všichni jsme úspěšně pokořili zkouškové, čímž se nám otevřela cesta do zahraničí. Jedeme se otrkávat do celého světa. Evička už je v Ugandě a v průběhu následujících 14 dnů se my zbytci postupně rozjedeme na Slovensko, do Holandska, Gruzie, Rumunska, Turecka, Indie, na Jamajku a do Kosova. Tak jsem zvědavá, jak moc se otevřeme světu a na kolik se otevře on nám... Ty bláho, banda absolutních lůzrů jede na výlet :)).
Já s Lefíčkem a Kristotelem míříme do Românie, to bude cesta století :). Doposavaď šlo všechno zařizování hladce, organizace, ve které budeme pracovat, vypadá výborně, ale... nemůžeme sehnat ubytování v Bukurešti. Ač se to zdá dost v pohodě, je to vážně těžší než jsme předpokládaly. Ale řiďme se heslem: "Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř!". A tak se objevila první nabídka - na jednopokojový byt o výměře 20m2 za 360 Euro na měsíc, chochóóó :)) Fór je v tom, že to fakt asi budem muset vzít. To už svádí jen k tomu koupit si web kameru a reality show je na světě :). Ještě že se tomu dokážeme smát :)).
V následujících dvou týdnech si ještě se stihnu odskočit na pár dní na hory, pak se budu pečlivě supervidovat a poté už na mě bude čekat nažhavený rychlík č. 375/732/375, který mě ve 23:02 odveze z Prahy přímo do Bukurešti... do země transylvánských tajemství, cikánské muziky a nebezpečně silné cujky...
Novinky z Hané: Všichni jsme úspěšně pokořili zkouškové, čímž se nám otevřela cesta do zahraničí. Jedeme se otrkávat do celého světa. Evička už je v Ugandě a v průběhu následujících 14 dnů se my zbytci postupně rozjedeme na Slovensko, do Holandska, Gruzie, Rumunska, Turecka, Indie, na Jamajku a do Kosova. Tak jsem zvědavá, jak moc se otevřeme světu a na kolik se otevře on nám... Ty bláho, banda absolutních lůzrů jede na výlet :)).
Já s Lefíčkem a Kristotelem míříme do Românie, to bude cesta století :). Doposavaď šlo všechno zařizování hladce, organizace, ve které budeme pracovat, vypadá výborně, ale... nemůžeme sehnat ubytování v Bukurešti. Ač se to zdá dost v pohodě, je to vážně těžší než jsme předpokládaly. Ale řiďme se heslem: "Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř!". A tak se objevila první nabídka - na jednopokojový byt o výměře 20m2 za 360 Euro na měsíc, chochóóó :)) Fór je v tom, že to fakt asi budem muset vzít. To už svádí jen k tomu koupit si web kameru a reality show je na světě :). Ještě že se tomu dokážeme smát :)).
Vedlejším příznakem odjezdů je maximální smutek z odloučení našeho třídního klanu, takže se loučíme při každé příležitosti. Jednou z nich byl páteční výlet do sklípku v Dolních Bojanovicích, kde se skoro všichni vykejdli už při koštovačce, takže v 10 večer už jsem spoustu lidí vůbec nemohla najít... A ráno taky ne, páč se mě nikdo nesnažil vzbudit a většina prostě odjela - no sprosťárna největší. Oficiální rozlučka je teď v úterý... uuuuaaaajjjíííí..... ten život je vážně tvrdej! :)
V následujících dvou týdnech si ještě se stihnu odskočit na pár dní na hory, pak se budu pečlivě supervidovat a poté už na mě bude čekat nažhavený rychlík č. 375/732/375, který mě ve 23:02 odveze z Prahy přímo do Bukurešti... do země transylvánských tajemství, cikánské muziky a nebezpečně silné cujky...
...a když ne všechno
tak aspoň to co z toho zbylo...
tak aspoň to co z toho zbylo...
1 komentář:
Bude to uzasna skusenost, asi by som tiez potrebovala riadnu cestu, musim si ju naplanovat. Drzim palce na bytik!* Lubica
Okomentovat