Dny se toci kolem noci

Slapky boli hori boli, uajiii... nejintenzivnejsi pocit teto chvile :). Koupila jsem si predevcirem "moooc pekne" nove boty - celoplastove, specialni do kuchyne, bo neklouzou... pisou na krabici a pani se spokojene usmiva. Nase kuchyn je taky specialni, nebot se tam obcas pekne smekam ze strany na stranu :). Dokud si nedam na cumak tak neva, ale az na to jednou dojde, bude to asi ma posledni hodinka :). Aby ma uniforma nabyla uplne dokonalosti, poridila jsem si konecne i cerne kalhoty - kdyz jsem je vcera v sest rano oblekla, nasla jsem proklate velkou diru ve svu na stehne. S klenim jsem se z nich zase horko tezko vysoukala a narvala se zpet do sukne :). Jinak pouzivat slova jako oblect se a podobne uz neni moc na miste, banatske rozmery se zase asi zacinaji pomalu vracet... coz je v riti. Mela bych zacit posilat desatky do Afriky... tak trikrat denne.

Pajinko, nase letni brigadka spociva zhruba v tom samem... jaka nahoda :). Kuchyn a restaurace je mi ted take druhym domovem... chystat, sklizet, usmivat se, dolevat, uvadet, nosit piti... dobra zkusenost :). A perfektni dydzina v kuchyni, tam to jede!! :) Dneska jsem se zacvicila na bussera - nizsiho cisnika. Fakt jsem mela bobky kdo bude ten chudak, kteremu vysypu ty spinave talire do klina... nastesti nikdo, uufff. Jenom podlaha :). Buch buch buch...

Za chvili tu budeme mesic, fofr jako vzdycky. Zatim jsem stihla jen dva vetsi vylety, ale oba moc pekne. Byli jsme v dalsim narodnim parku - Bryce - nadhera. Pinie, hebounky pisek a skaly neuveritelnych tvaru... pripadala jsem si malinko jak na Machaci. To asi kvuli te vuni. Pak jsme se vydali v particce 3 Cesky a 2 Ekvadorci na maly hike tady v Zionu. Byla to sranda, ale misty docela hardcore - zdolavali jsme obrovske sutry, hop sem hop tam jako horske kozy... Pak me v jednu chvili chytla mirna vyskova hysterie a ja uz plasila, ze to teda rozhodne dolu neslezu a zubynehty se drzela skaly. Chtela jsem vrtulnik, ale nechteli mi ho zavolat :).

Lidi jsou tu vazne hrozne zajimavi :). Jsme tu neuveritelna smeska... Amici od 16 tak do 65, Cesi, Thaiwanci, Thaiky, Vietnamci, Singapourci, Jamajcani, byvali veznove, Polaci, Bulhari, Ukrajinky, Gruzinec, Brazilky, Ekvadorci, El Salvadorci a kdo vi kdo jeste... jak tak clovek zacina trochu poznavat jednotlive povahy konkretnich lidi, nestaci se divit... je to tu uplne na studii :). Ale stejne... nakolik lze asi poznat cloveka, kdyz ta komunikacni bariera je tak velka. A jeste k tomu vecer, kdyz jsme vsichni pekne vyjeti.

Tak zase priste... toz objeti hebounke jako ten pisek, co jsme se v nem brouzdali... do celeho sveta posilam :)*

Cesty jsou krivolake...

A ze to ted docela funguje (tlesk tlesk tlesk), tak sem nalepim i ty odletove a letove...:)

...Gronsko

...krasne je...

Zion 08'

Zion od Verci a Adelky... vysledek hodinove snahy :)

A jeste...:)

***
19. srpna Sigur Ros v Praze

***

Into the wild

Neni toho mnoho, presto to vezmu letem svetem...:)

Praha - Island - Gronsko - Atlanta - Las Vegas - St George - Zion = ufffffff, 32 hodin cesty.
V Las Vegas uz jsme fakt padaly na drzku a zakufrovaly na hulvata na letistni podlaze... nebylo zbyti :). Ovsem Maro, Barcelona hadr... ty blaho, to, ze na nas netekla voda ze stropu vykompenzovali dvojnasobnym hlukem a gigantickym vysavacem!! Chtelo se mi vrazdit, aspon pohledem, ale nezbyvaly na to sily :).

V St George jsme jeste nabirali nake lidi, kteri si byli vyridit Social security. Adel tak kouka a s vytrestenyma ocima rika: "Ty blaho, tu znam, fakt, tu holku znam... z Usti!!" A ja at neblazni, ze si ji s nekym plete a bla bla bla... no, z Usti je nas tu nakonec 7, nahoda jak das :)

Je to tu krasny. Vsude cervene monumentalni skaly, cistounka reka ve ktery je uzasny koupani, miliony veverek, srnky, divoci krocani... to je ta prijemna cast :) Pak je tu jeste particka haveti, ktera nas cini dosti hystericke - skorpioni, hadi (chrestysi!!), tarantule, cerne vdovy (jedna si dost v poklidu kempuje vedle nasi jidelny...) a dalsi odporni pavouci a prerostli brouci... no ze jich je :(( Skoro kazdy den si mame sto chuti sbalit kufry po nakym takovym incidentu a zdrhnout :) Nejlepsi je, ze se to resi vecer co vecer u piva a historky jsou cim dal tim vostrejsi :). To mi ale meli napsat do smlouvy, fakt ze jo... Kdo vi, jaka je navratnost z tohohle parku :).

Pac je to tu cele sevrene mezi tema skaliskama, neni tu vubec signal a i s netem je to pekna bida... ale piste, prosim, me to vzdycky desne potesi :)) Predstava, ze se 20 minut snazim zoufale dostat na mejl, skoro se u toho modlim, a tam pak nic, je opravdu desiva :)).

Jsem hrozne vyjeta, spalena, a naka takova bez nalady... hladova :) Toz to tu nebudu zakydavat zbytecnyma recma.

Mejte nadherne leto at uz jste kde jste, opatrujte se, uzivejte si, poznavejte, hrajte si a onufavejte... :) A taky se ozyvejte :)*

Mejte se carokrasne, srdce ma...*