Taky je vám u doktora vždycky tak trapně? Popisovat barvu hlenu, co vám odkud teče a neteče, vymýšlet, jestli máte teplotu a jakou (což se blbě určuje, když nemáte teploměr) a prostě automaticky poskytnout spoustu divných, nechutných a navíc osobních informací jen tak, z fleku. No mě to teda problémy dělá dost. Kór když vím, že mi blbě je, nicméně jestli mám teplotu prostě nevím, asi jo, řeknu, takže hned od začátku vypadám jak simulant a péče se nekoná. Tentokrát jsem se už i trochu osmělila a řekla, že se poslední rok pravidelně dusím. Nic. Stroze vydat recept, a ty tečky (bez pohledu na moje ruce), tak to vám asi slečno něco chybí (no neke!!), nashle. A než se naděju, stojím za dveřma a jako v mrákotách slyším říkat sama sebe, že může jít další. Tak nic, třeba někdy jindy, až nebudem soplit úplně všichni. Aspoň že v čekárně byla předtím docela zábava.
Tak zase čaj s citrónem, jehož chuť stejně necítím, ani ničeho jinýho, a přemlouvání sama sebe, ať do té školy něco dělám, že zas tak blbě mi není. V tu chvíli je a fest :). Demotivace je maximální. No co už. Tak jaký doporučujete při této příležitosti film? :)
(btw. včera jsem se dívala na Co žere Gilberta Grapea - DiCaprio si to dal vážně bravurně!)
Zatím to vidím na Star Wars II, ať potěším Zuz a naplním zimní kvóty.
Já se jdu zababušit... A jak souladíte s novým rokem vy, drazí? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat