Nevím. V tom nejpevnějším slova smyslu. Co tím chtěli říct? Muži, samí muži, skoro, no jo. Tápu. Dávám si v tom šeru před obličej tlapy, abych se uchránila od zlého. Tuším, ale bojím se definitivních úsudků. Odrážet se od nepravd?
Zase přišlo uvědomění, že abstraktní myšlení není pro kavárenskou slečinku jen tak nějaká samozřejmost, natož pak v angličtině. Jenže možná bych to nepochopila ani v češtině, kdo ví. Všechna antropologická esa na třistapadesátistránkáchuf za osm dní. Copak je něco takového vůbec možné? Narvat je všechny sakumprásk za sebe? Nebyli na to třeba moc tlustí nebo nějak divně fóbní?
Je jasný, že tohle je za hranicí, mojí, ale všichni říkaj it vil bí ól rajt dýr, hí is rilaxd end stéring on jór bůbs ál th tajm, tak já že oukej, gůd tu nou. Na vědomostech to sice ani zbla nepřidává, ale aspoň se tak nestresuju. Jenže tuším, že ono to jen přes ty prsa nepůjde. No co, vždyť opravný termín je v září, času dost. To si budu moc vzít i fajn šaty, že jo. A zajímavé to je, o tom zase žádná. Strauss a všichni tihle mýtičtí a bádaví mužové - kdo ví, na čem frčeli. Koňská sedativa?
Chm, taky jsem si v tom lehkém zmaru uvědomila, že intelektuální hvězda ze mě asi fakt nikdy nebude. Ale stejně, neměla bych to vzdávat. Když už ne chytrá, tak aspoň ne blbá. Už jen všechny ty nó-óbl knihovny, ve kterých člověk může tiše studovat, to je krása!
No a taky! Je leden! Trochu jsem se bála, nejistě přešlapovala na prahu, když se prosinec chýlil ke konci, ale ne. Nezklamal. *leden* Slovo, které zní pořád tolik!!! poctivě. To třeba takhle večer ležím v posteli, trochu se stresuju, to se přiznávám, ale pak si řeknu... leden, ach. A slyším, jak to jiskří. Jak mi úplně ty malé ledové vločky odlétávají od pusy a všude je tak nějak stříbrně leslko. A pak se zase trochu stresuju no a nakonec usnu. S lednem v objetí.
Už nemám střechu nad Brnem a pomalu ztrácím, z vlastní vůle, tu belgickou, při zemi. A můžete mi napsat vaše důvody, proč si chcete stáž zkrátit? Ano, můžu, už jsem se to hezky naučila říkat. Vaše důvody chápu, přijdou mi logické :). Nevím, zda logické, nevím, zda je tak úplně sama chápu, ale budiž. Hlavně nelitovat si myslím.
Mám to tu ráda, kdo by neměl. Ale divnější lidi jsem nikdy nepotkala. Když vám na otázku, zda je možné, aby místo vás tačiona chodily do angličtiny, odpoví: In Belgium we do not swap identities, říkáte si, že tady je něco špatně. Asi jsem pyšná na to, že jsem gangster z východu, kde ještě občas lidi normálně přemýšlí a nenosí si v hlavě podivné kanceláře plné příkazů a zákazů.
Go East!*
