Kde oči se mění ve světlo

Zážitky posledních dnů jsou tak četné, že se mi nedostává sil ani chuti je tu sáhodlouze popisovat - s příchodem krásného počasí (a zkouškového...) budu stručnější a stručnější :) Ale přeci jen...

Jsem teď 14 dní v Ostravě (zítra jedu dom) a užívám si to tu jak jen to jde :)). Ačkoli jsme tu na praxi, volného času máme víc než dost - nějak tu s námi nepočítali... podivné. Ale nevadí! :) Tož, když už jsem se ocitla v té "černé perle", byla by ostuda nejít se mrknout na Stodolní - upřímně řečeno, jestli vás nepřitahují lidi s kyblíkem gelu na hlavě, vrtící se do rytmu Míši Davida a ještě horších typů, není to nic pro vás. Ani pro mě ne, ale po těch pár pivech to přeci jen nebylo tak hrozné, i když ta hudba pořád jo.

Nejkrásnější tu byl asi víkend, kdy jsme se vydaly k naší spolužačce Verče do vesnice za Ostravu. Projely jsme se na konících, což bylo nááádherné převelice :), posedělo se a popilo u táboráku a pak sladký spánek na půdě provoněné senem... žiju z toho ještě teď :)). A taky se těším na naše kovbojské fotky, které určitě dodám, až projdou veškerými složitostmi procedury vyvolávání.
Jináč Ostrava je vcelku fajn město, jen nám pořád připadá taková jakoby "ohořelá", ale prý není :). A pozor, mají tu NEJLEPŠÍ ČESNĚČKU A DOMÁCÍ HOUSKY, co jsem kdy jedla. Musíte někdy zajet, protože kdo tohle neochutnal, nebyl :).

A ono se toho stalo ještě spoustu okolo a taky se pořád děje, ale o tom zas až potom :). Zítra se projedu přes celou republiku, tak se trochu těším, ale trochu taky ne :).

...a nebuďte líní :), vytáhněte svá bělobná těla na nějaký pořádný výlet, provětrejte kosti i hlavu... fůůůů...