Hlavou v oblacích *

Asi tak za osm hodin bych měla odletět. Je to hrozně zvláštní, ale nemám teď žádné pocity. Samotnou mě to dost děsí... s tím jsem se u sebe ještě nesetkala. Nebo jsem tak vnitřně vyrovnaná? ,) No, to asi ne e... Myslím, že v letadle nastane první zlom. Takový krok do tmy... Asi jsem naplnila heslo našeho loňského kursu: "Neočekávej, prožívej!". Tož uvidíme, jak se věci semelou... Ještě že všechno má svůj význam!! :))

A jede se mnou Tygr, kterého mi na tuto expedici zapůjčila Pavlinečka, za což jí děkuji převelice a ještě o kus více...:*

...zde si Tygr lebedí s ovečkou a želvou, která jede taky!! :)) No, jen se želvičce na snímek trochu nevlezly oči, které jsou na ní dozajista nejftipnější...:)