18. června 2007

Dnes včera jako vloni...

Páteční fiasko ve škole a odstěhování všech zbylých věcí z koleje ke Kristutce. Správná grilovačka v Grygově s deštěm a ovíněnýma kecama o ničem a o všem. S Pécou spíš o ničem. Příjemná malátnost a sladký spánek. Ráno zamáčklý budík a ujetý vlak do Brna. Jel další. Šup za Honzou na dědinu a grilovačka včerejší noci jako by ani neskončila. Zase víno, zeleno, lilek, malátnost, spánek a tentokrát neujetý autobus do Prahy. Sucho v puse. Víkend.

---------------------------------------------------------------*

Stojím na ulici a ptám se lidí pořád dokola: "Dobrý den, nechcete se zapojit do činnosti UNICEFu?". A většina lidí dělá, že nejste. Docela nepříjemný. Pár se jich hodně znechuceně zatváří. Asi se bojí, že jim nacpu vagon hladových dětí do obýváku. Další část staví hradby z rukou. Pryč s vámi, verbeši! Někteří se zastaví a ochotně vás vyslechnou. Teplej pocit. Pak jsou tací, do kterých bych to od pohledu vůbec neřekla, a přispějí. Koukám jak blázen. A nejohroženější druh jsou Ti, kteří za vámi přijdou sami. Zázrak. Ty miluju :). Zítra Florenc. Teď.

---------------------------------------------------------------*

A. se ptá: "Tak kam pojedem, když nám nevyšla ta Francie?"
Já: "Nevím, prostě si někam koupíme letenky..."
A: "A kam?"
Já: "Nebuď tak šťouravá :)"
A: "OK."

Praha Berlín Varšava... teda spíš Franice, Španělsko, Anglie... nebe peklo ráj... padlo to na ráj, snad se nestane peklem. A stejně, kde je zase ta hranice...? 30.6.

-------------------------------------------------------------*

...jestli mě teda nesrazí to auto, jak mi kdysi slibovali v autoškole...

Žádné komentáře: