24. července 2007

Jdou jdou jdou mraky oblohou jdou...

Netušily jsme, že na letošní léto si Anglie plánuje nejvíc děšťů za posledních 20 let. Na stopu nám každý říkal že: "Takhle špatné léto si opravdu nepamatuje a že jaké to bylo loni krásné, a co teprv předloni!" A my jen přikyvovaly, páč už jsem to slyšely po páté, po desáté,... ano, s každým autem se číslo zvyšovalo. Naše cesta byla jednoznačně ve znamení deště a možná proto byla tak povedená - voda totiž smývá všechno špatné :).

Asi že jsme skoro vůbec nevěděly, jaké místo je naším cílem, stala se jím právě cesta. A z té jsme čerpaly :). Dostaly jsme se tak přesně tam, kam jsme potřebovaly. Díky tomu se nám podařilo najít i práci a to poměrně rychle, ale... kdo nebyl na jahodách, neví :). Tři dny a nikdy víc, boha, smějeme se ještě teď :)))) Ale to jen proto, že jsme měly tu možnost odejít. Uuuuuuuuuf!! Neuvěřitelné, nepopsatelné, výborná zkušenost, doporučuji všem :)). Hlavně tedy Withers Fruit Farm.

Po jahodovém nedorozumnění jsme se rozhodly, že na práci kašlem, a že budeme radši už jen cestovat. No, my jsme si tu Anglii předtím nevybraly úplně jen tak podle oka do potoka... moc dobře jsme věděly, že tam máme mnoho kamarádů = záchytných bodek :). Takže jsme jen otevřely autoatlas, naplánovaly trasu tak, aby nám to pěkně navazovalo a jely :). Ačkoli nám hodně lidí ještě v Čechách říkalo, že se v Anglii stopuje špatně, musím říct, že jako dvě holky jsme neměly sebemenší problém a opravdu to frčelo. Můžu jen doporučit. Máme asi tak milionkrát lepší zkušenost než z Čech. Opravdu už si nemyslím, že jsou Angličané uzavření a chladní. Nebo alespoň ne ti, které jsme potkaly :).


A bylo to vážně krásné. Najednou je vidět, jak dálka spojuje a jak všechno vzniká mnohem rychleji a je to o to intenzivnější... a i kdyby jen pro tu chvíli, tak to stojí za to. Nebo stálo :). Děkujem *

Obrovksé dilema přišlo v podobě cesty domů. Stop - autobus - stop - autobus - stop stop stop - naši - autobus - nevím!! Nakonec vyhrál stop. Díky radám profesionálního stopaře (především na trase GB - CZ), skoroarchitekta a milovníka dobrého jídla = ANO, A TOTO JE PROSTOR PRO VAŠÍ FANTAZII :), jsme se dostaly domů jako po másle. Stop trajekt - Beroun byl opravdu luxusní :).

ani nevím, komu za tolik neuvěřitelných chvil poděkovat. Mám ale (ne)jeden tajný tip...*


...jdou jdou jdou a nikam nedojdou...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

ja nevim co s tim jidlem furt vsichni mate...ja za to nemuzu ze jsem tolik vyrostl:))) ale poznal jsem se:)