Už se můžu jen smát, možná tak trochu hystericky, ale to nevadí...:) Fascinuje mě, jak jsem teď spoutaná časem ve všech jeho smyčkách. Jsou neprodyšné a nekompromisně pevné. Na jedné straně není, on prostě NENÍ (tím nepopírám existenci času, on není jako že ne o sobě, jen ne pro účely psaní ápéčka a podobných nutností) a zároveň JE a je ho hrozně moc, až přehršel. A přitom se to všechno odehrává v jedné časoprostorové rovině... hm. Asi tomu dost zaškvařuje ta mnohost duševních rovin... naprosto neslučitelných. Přijdu si bezmocná, protože se nemám na koho obrátit, komu bych věnovala extravražedný pohled za to, jak si může dovolit takhle si zahrávat... a přitom je všude kolem mě... výsměch lidské malosti. A do toho si člověk ještě sám na sebe, naprosto dobrovolně, ušije bič v podobě 4 měsíců někde mezi hady a pavouky... Grrr......:) Proč si dělat věci snadné...
Olomouc je teď omývána jarními dešti aby byla pěkně voňavá, až přijde jaro... a ono je to dobře. Aspoň mě to netáhne ven a můžu se snažit plnit nepatrné z té hromady, co na mě neustále pomrkává a sama od sebe se zvětšuje. Jde to pomalu... velmi pomalu... ale zároveň jsem ještě schopná se občas kouknout shora a říct si, že bude hůř, tak nač se zbytečně stresovat už dneska :) Jooo, nevím, kam to s takovou dotáhnu...:)
Chodíte na Jeden svět? Choďte :) Mě minule napadlo, že je sice moc fajn, že na ty dokumenty koukám a rozšiřuju si tak buď znalosti, které mám ze školy, nebo které bych rozhodně měla mít, ale o čem to je, když to jenom přijmu a řeknu si: "Hm... v tom Bělorusku je to fakt blbý... ty jo, chudáci." A došlo mi, že tohle je úplně děsné. A že už mě to neba tady pořád sedět a učit se úplně nesmyslný věci, kvůli kterým mi utíkají (už je to tu zas...) ty fakt podstatný, který se mě dotýkají skrze ostatní... Cítím, že je čas přestat čumákovat a začít něco dělat. Ale na ty filmy je podle mě důležitý chodit! :)
Rozverný úsměv Vám, ňuf...:))
4 komentáře:
A co když je jden svet jenom pro ty, kteri chcou citit, ze je treba nekoho zachranovat? Chcou se nechat dojimat.
Ale jak chces pomoct vsem, kdyz nejsme schopni pomoct si sami sobe?
Kde je ten smysl? My na skole "pomahame", ale pokud bych byl lakyrnik, tak jak muzu tem africankum pomoct??? Penezma? To neni pomoct. Odjet tam?
To cele je nonsenc. Koho zajima, ze Ostravsky starosta vyvesil vlajku Tibetu. Proc to dela, aby jim pomohl? Vyvvesenim vlajky???? Ja byt tibetan, tak nevim jestli by mi to nejak pomohlo. Anebo to dela pro sebe aby vypadal uvedomele a dobrocinne.
Uznavam, ze pro povedomi je to dobra vec, ale Jeden svet se tvari, ze ma jine aspirace.
Hm ... vyzniva to dost ostre.
Tak nejak jsem tim chtel naznacit, ze se zapomina na to, co mame pred nosem. Na souseda, na tu pitomou pani odvedle, na spoluzaky. Na nasi vlastni rodinu a kamarady.
Clovek je tak dokonaly, krasny a slozity, ze pomoc jednomu jedinemu je celozivotni udel. A to jsme my sami. To je ten se kterym travim 24 hodin.
Podstata je pryc. Hraje se na city, da se na image. Neumime (nechceme) pomoct nekomu koho potkavame na ulici denne. Ale zachránit celou sirou Afriku, to uz by slo ...
Draku, rozhodne se nechodim na ty filmy "dojimat" (i kdyz ta pisnicka na konci Darfur Now od S. Wondera a Bona byla fakt jak na happy end, heh), maximalne tak dojebavat - to je ten nejpresnejsi vyraz. A taky mi to dost rozhybava muj lenivy mozek.
Zacinam od sebe, tedy spis u sebe... jinak to nema cenu. Na to jsem prisla uz davno...* A snazim se tu byt pro druhe jak jen to jde. Nemam zadne celosvetove ambice, to ani h..., a cely svet jsem rozhodne nikdy spasit nechtela. Podle me jde o to vyuzit kazde situce. Je jedno jestli pomuzu babicce s taskou, Romakum na Prichystalce, nebo jestli kdyz bude prilezitost vydat se uplne nekam jinama pomoc tam, tak to proste udelat. Vzdyt kazdy zivot ma uplne stejnou vahu, hodnotu, ktera neni vztazena k mistu, kde ten clovek zije.
Ja sama si uvedomuju, jak jsem prave spis vazana jen na tu pomoc kolem sebe a na tu presahujici tuhle hranici velmi malo... a to neni prilis dobre :(.
O vecech jako penize, vlajky atd. budu jeste dlouze a hluboce premyslet. Nemam v tom stale jasno, ani po tech letech, ale rozhodne bych nerekla, ze to neni pomoc. Zalezi totiz na tom, co ma ta konkretni pomoc predstavovat. Ze nekomu otevres oci, zachranis zivot, koupis talir a lzici, barel na vodu, reknes lidem na svete, ze se neco deje... milion podob. Ktera je ta zadana?
S poslednim odstavcem bytostne nesouhlasim a prskam :)
Howgh! (pro dnesek)
PS: Asi to fakt bude lepsi po tom mejlu :)
Nejsem zasadne proti. Ja sem se rozohnil a byl jsem az moc vseobecny. Nebyl to utok na tebe,le na Jeden svet a jeho pomyslne konzumenty (Rozumej lidi, co nad tim nepremysli. Nad tim jednim svetem, ne nad tim, co je mezi radky tech filmu.)
Ale pokud to v druhem odstavci myslis vazne,pak jsi mi dala za pravdu. Jaky je smysl tech filmu, kdyz ma pomoc v jakekoliv forme stejnou hodnotu?
Jeden svet dava pomoci v zahranici vetsi hodnotu. To je ta oprostenost od podstaty. Toci dokumenty o lakavych tematech. To je duraz na image.
Je to jako mit dve stejne lizatka. Obe jsou stejne sladke, ale reklama na jednu je profi a vsici si kupujou to lizatko, ktere v reklame vypda lepe. Ale at je to jak chce, obe chutnaji stejne.
Neco jineho je pak tvoje motivace. Jedu do afriky, protoze ... To uz je na tobe a at je jakkoliv je to tvoje intimni vec.
O nicem takovem ale Jeden svet nemluvi.
P.S. Stejne bych chtel videt videt jak bytostne prskas :-)
Okomentovat