23. května 2010

Kdyby byly v potoce ryby...

Je fascinující, jak se někdy zároveň se smutkem dokáže i ulevit. I když asi jen chvilkově:(. fjuuuuu..... nádech výdech.

Měla bych dát všemu tomu neřádu konečně řád...

začínám.

...nebyla bych zmatená jak lesní včela*

Žádné komentáře: