Therapy

Milióny myšlenek...

první... jaro v Ústí voní JINAK. Ráda se do té vůně vracím... rozjitřuje vzpomínky*

dvě... zase jsem se nechala nachytat a udělat ze sebe grandiózního obětního berana... že já jsem tak blbá... ale bohužel musím konstatovat, že jsem. A důvěřivá. Proč jsou někteří lidé takoví idioti? A proč je musím mít ve svym životě?!? Vraťte mě někdo na tu planetu, odkud jste mě sem přivezli, prosím...

tři... Verunka hrozně úpěnlivě píše diplomku, bobek... soucítím s ní, ale i u toho psaní je krásná:).

osm... Kam v létě když ještě pořád nevím, kdy jsou ty Kozy?

dvacet tři... pojedu kamkoliv...

čtyřicet dva... naučila jsem se skládat origami... ehm, trochu:).

sto šedesát pět... už přes týden jsem brutálně nasr*** a ne a ne to odejít. A ani si to nemůžu pořádně vybít, to je nespravedlivý! Hrozně nespravedlivý...

blablabla... zítra Ondra v Alterně:)

pět set osmdesát sedm... brzy Olomouc!!:)

do tolika už neumím... chci obalit svoji duši do červeného saténu a uložit ji do prohlubně k někomu, kdo jí bude rozumět a bude ji hodně hladit... na oplátku přijmu tu jeho*

milión, fouk*