15. února 2006

O okrajích a hranách

...moc ráda bych tu teď udělala něco, co ale nejde... a to otiskla svůj momentální pocit. Některé věci do slov nepůjdou vložit nikdy, což je svým způsobem tichá výhoda řeči. Naše vyjadřovací neschopnost nám dává možnost ponechat si alespoň kousek svého soukromí. Za to jsem vděčná. Chtěla jsem vám našeptat, jak to, co teď cítím, můžete prožít ve své podobě - mně naprosto neznámé, ale přesto nás to bude spojovat. Podívejte se na film 3-iron (režie Kim Ki-duk). Nedělejte to na počítači, okradete se. Můžeme si o tom pak spolu mlčet a bude to na dlouho...




...jak říká Klokánek, hranice mezi světy jsou klouzavé...

*

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

probuzeni
prichazi
s uderem
golfoveho micku