21. října 2007

Terapeutické výlety Veřejných alkoholiků

Jak na houpačce. Takové té lodičce z pouti, která by se pode mnou dnes utrhla raz dva... A teď zrovna nahoře :). Před dvěma hodinama ještě pod kobercem. Nevyberete si. Už jsem snědla skoro celou čokoládu. Tak ještě kousek...

Ale i kdybych chcípala, tak jsou věci, co mi zaručeně vždycky zvednou náladu, a-uuuu. Rozhodně je to tohle, támhleto a taky ještě tamto, hohooo :))). Děkuju Efce i Pablovi, jsou to machři, něco jako tenhle týpek :)). Jste nejlepčejší, mlask! :)*

A tak se vlastně ptám, jestli vám to nevadí, že jsem to sem foukla?

Mruuu, krásné nedělní podvečeření...*

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Díky :) Takové srovnání potěší. Tvůj blog jsem teď začal číst docela pravidelně, protože mi vždycky zaručeně zvedne náladu... s tou houpačkou to mám taky. Teď zrovna spíš dole, ani tvůj blog dnes úplně nepomohl (brácha před chvilkou omdlel, má příušnice, ale hned se probral), tak radši půjdu spát a uvidíme, jak ráno.